Menu

Antonín Střížek: OBRAZY, KTERÉ JSOU TAK KRÁSNÉ - 3D virtual exhibition by NDM EXTRA

Antonín Střížek: OBRAZY, KTERÉ JSOU TAK KRÁSNÉ

Di, 05/03/2022Do, 06/30/2022

curated by:

Když byl Antonín Střížek (narozen 22. května 1959 v severočeském Rumburku) vybrán k účasti na výstavě Rozbité zrcadlo (Der zebrochene Spiegel), která se uskutečnila roku 1993 ve výjimečně prestižních prostorách Deichtorhallen v Hamburku a ve vídeňské Kunsthalle, bylo to zjevné potvrzení skvělého postavení tohoto českého malíře na mezinárodní scéně.

Střížek se na ni propracoval aktivní účastí na domácích akcích 80. let, jimiž se formovala a prezentovala nastupující postmoderní generace. Malíř si tehdy ustálil svůj koncept malby a ve šťastném okamžiku vzedmutí malířské vlny revokoval ikonografické možnosti jejích ustálených druhů, jakými jsou zátiší, krajina a figurální kompozice. Současně zaujal také způsob, jakým byly obrazy namalovány. Byla to, a stále je, hutná čistá malba, s hapticky přitažlivou koloristickou radostí, která plně využívá možnosti a škálu olejové techniky. Upřímnost tohoto malířova přístupu si dokázala osahat stejnou měrou meze téměř naivního, v dobrém smyslu slova, nadšení pro obraz jako takový, až po rafinovanou intelektuální obratnost, se kterou své kompozice maluje. Jako by znovu objevoval přirozenost jednoduchého, zřetelného a čistého. Vznikl z toho zcela transparentní a originální vizuální jazyk, který Střížek používá dodnes.

A stejně jako jeho malba jsou také náměty jím tvořených obrazů upřímné i drzé, staré i novátorské, obrácené do minulosti i do nezlomné budoucnosti malířského média. Někdy využívají fotografii, jindy jsou zcela „čisté“, jsou realistické i metafyzické. A vždy jsou malířské. V tomto klíči vznikají nekonečné žánrové cykly, které se vnitřně vyvíjejí, vzájemně občerstvují a dohromady vytváří onen přitažlivý, vizuálně uhrančivý Střížkův svět. Věci, zvířata, ptáci, lidé, stroje, město – ve dne i za večera, zátiší, lokomotiva, boty, tramvaj, Brusel i kubismus, bouračka. Jsou to obrazy překvapivé, plné možných otázek co s tím, co jsme, co a jak a kde žijeme. A za všemi namalovanými obrazy, za každým z nich, za zátiším i krajinou, za výjevy s dětmi i dospělými, za pruhem světla i barvou květin s úžasem zjišťujeme, že tím zásadním Střížkovým objevem, který nám sděluje, je ten, že prožít život v umění má smysl. Nejen pro umělce, ale i pro nás, pro diváky.

Martin Dostál, kurátor výstavy

_____________________________________________________________________________________

Antonín Střížek’s (born on 22 May 1959 in Rumburk, North Bohemia) participation in the exhibition The Broken Mirror (Der zebrochene Spiegel), which took place in the prestigious premises of Deichtorhallen in Hamburg and Kunsthalle in Vienna in 1993, was an obvious confirmation of how excellent position the Czech painter has on the international scene.

Antonín Střížek’s active participation in the 1980s home events, which shaped and represented the emerging postmodern generation, was responsible for his growth and transformation into an internationally acclaimed artist. At that time, the painter established his concept of painting, which consisted in a still life, landscape, and figurative composition that formed the core of his creation. At the same time, the way in which the paintings were created was intriguing as well. It was—and still is—a dense, pure, and haptically appealing colourful painting that fully exploits the possibilities and range of an oil technique. The sincerity of this painter's approach has managed to touch both naive enthusiasm—in a good sense—and refined intellectual dexterity. It seems as if the painter tries to rediscover the nature of the simple, the clear, and the pure, which results in a completely transparent and original visual language that is significant for Antonín Střížek until nowadays.

And just like his paintings, its subjects are both honest and cheeky, antique and innovative, and are looking to the past and unbreakable future of the medium; sometimes they are based on photography, sometimes they are clear, realistic, and metaphysical, but always painterly. This is a key through which endless genre cycles emerge, evolve internally, refresh, and create an appealing, visually enchanting world created by Střížek. Things, animals, birds, people, machines, the city during the day and night, a still life, locomotive, shoes, a tram, Brussels and cubism, crash—these are surprising images evoking possible questions about who we are and how and where we live. And behind each painting, each still life and landscape, each scene with children and adults, each streak of light and colour of the flowers, we are amazed by finding out that the fundamental subject Antonín Střížek conveys is that the life in arts makes sense—not only for the artist but also for us, the viewers. 

Martin Dostál, curator of the exhibition

weitere Ausstellungen von NDM EXTRA

NDM EXTRA

Kateřina Burgertová: ZAVŘENÉ DVEŘE

09.03.202203.05.2022

NDM EXTRA

Aleš Hudeček: 370 NM

12.01.202208.03.2022

NDM EXTRA

Julie Machallová: MEZI OKNY – AMONG WINDOWS

03.11.202111.01.2022

NDM EXTRA

David Jedlička: SLOW ATTACK

25.08.202129.10.2021

NDM EXTRA

Petr Pastrňák: PASTRŇÁK

02.09.202001.11.2020

Seiten

Do you like the exhibition?